Velikonoční výprask

     Celý děj tohoto příběhu se odehrál na jedné škole v přírodě, kde byly dvě třídy páťků, jedna šesťáků a dvě deváťáků. Na školu v přírodě jeli na dva týdny, uprostřed nichž byly právě Velikonoce.
     Na Velikonoční víkend se všichni kluci pořádně chystali. Ostatně bylo pět dní, kdy byly prázdniny a tak se neučili a tak byl na přípravy čas. V ty dny byly výlety do okolí, ale také nejrůznější sportovní turnaje a současně i dost volného času. Toho zejména využívala pětice kluků z 5.A Michal, Filip, Mirek, Pavel, Míla a šesťák Pepa. Kluci byli velkými kamarády a svými lumpárničkami vytáčeli dost často své učitele. Tělocvikář jim dost často hrozil, že jim nařeže na zadek, ale nikdy si to samozřejmě netroufl a tak se kluci nebáli.
     Pavel byl takový sportovní typ, který nezkazil žádnou srandu. Účastnil se všech sportovních soutěží, které tu byly a většinu z nich vyhrával. Také ho všichni viděli nejčastěji v modrých teplácích a v modrém triku. Pořád v teplákách chodil i Míla, který ale na rozdíl od Pavla moc sportovní typ nebyl. Byl zase spíš kutil. Jaké byly mezi Pavlem a Mílou rozdíly? Zatím co Pavel měl tepláky modré, Míla je měl černé. Pavel nosil triko, Míla zase kostkovanou flanelovou košili. Pavel měl poměrně kratší vlasy, Míla je měl zase dost dlouhé. Pavel měl zadní kapsu u tepláků většinou prázdnou, aby mu věci v ní nebránily při sportování. Mílova zadní kapsa zase naopak přetékala věcmi, protože byl kutil. Měl v ní ale vše co potřeboval a tak si skoro se vším dovedl poradit. Na rozdíl od Pavla měl tepláky přepásány vojenským opaskem, aby mu pod tíhou věcí v kapse nepadaly.
     Filipa jste zase neviděli jinak oblečeného než v černých kapsáčích a k nim měl buď modré triko nebo džínovou košili. Vlasy měl ještě o kousek delší než Míla. Učitelky dokázal vytáčet neuvěřitelnými úšklebky. Michal byl jako jediný blonďák, spíše tižší, ale říkalo se o něm, že je autorem všech lumpáren, které měla tahle parta na svědomí. Michal byl drobnější postavy, velmi dbal na své oblečení a nejčastěji chodil v džínách a džínové košili. Jeho džíny byly dost odrbané, čemuž dopomáhaly i dost plné Michalovy kapsy u džín. V tomhle si rozumněl s Mílou a také byl tak trochu kutilem.
     Mirek byl velkým kamarádem Michala i Filipa. Byl jim dost podobný povahově, ale i vzhledem, ale i oblečením. Nejčastěji chodil v džínách, které byly kapsáčového střihu. Všechny kapsy, kterých mají tyhle kalhoty opravdu hodně, dokázal většinou hodně zaplnit. Některými věcmi se ale radši před učiteli moc nechlubil, jako třeba prakem.
     Pepa byl mezi učiteli vyhlášený školním sígrem. Dost často chodil v krátkých kalhotech, protože byl dost otužilý, ale stejně často jste ho mohli vidět v zelených teplácích, či světlých kapsáčích a nebo klasických modrých džínách a to jak nových tak i dosti odrbaných a vyšisovaných. Na Velikonoce ale dával spíše přednost novějším džínám. Vždy u sebe měl v kapse peněženku a mobilní telefon.
     Zatím co většina kluků šla před Velikonocema do háje na kaštanové pruty a z nich pletla pomlázku, tato parta oběvila rokli, kde byla skládka a zde je zaujala bužírka. Svoje pomlázky si pletli z bužírky. Nakonec se ale taky vyzbrojili i klasickými pořádně pružnými pruty, které spíš než pomlázku připomínaly rákosku.
     Na Velikonoční pondělí holky zalezly po pokojích, ale moc jim to platné nebylo. Kluci je nakonec vystrnadili ven a vyplatili pomlázkami. Největším postrachem byla zmíněná parta, protože bužírkových pomlázek se holky samozřejmě bály, protože po nich zůstávají pořádná jelita. Navíc tihle kluci to nepojali jako koledu, ale jako opravdový výprask. Obzvlášť velkým postrachem byl Pepa, který se snažil holkám, které měly sukně, sukně zvednout, aby byl výprask účinnější.
     Kluci nařezali holkám z pátých tříd a pak se kurážně vydali i na deváťačky. To se jim ale moc nevyplatilo. Ty, když zjistili, jak jsou suroví, se jim postavily na odpor. Byla jich přesila, protože ostatní kluci z pátých tříd se k téhle partě nepřidali. A tak si holky milé kluky pěkně v poklidu přehly přes koleno a Michal, Míla, Mirek, Filip, Pavel a Pepa dostali na Velikonoce od holek celkem slušný výprask na zadek a to vlastními pomlázkami a před ostatními dětmi, ale i učitelkami, které kupodivu nezasáhly. No myslím, že byly spíš rády, že holky zrealizovaly to, co by ony klukům samy moc rády udělaly, ale netroufaly si na to.
     Kluci byli rudí jak raci ostudou a to nejenom v obličeji, ale po důkladném výprasku asi i na zadcích. Pro jejich spolužačky to byla vítaná satisfakce a tak se rády na onen výprask podívaly. Kluci přemáhali bolest, aby neřvali a neměli ostudu ještě větší. Pepa dopadl nejhůře, protože za to, že zdvihal holkám sukně, mu holky v půlce výprasku stáhly džíny a dostal zbytek výprasku na zadek jenom přes trenýrky.
     Kamarádům se pak všech šest kluků svěřilo, že kdyby věděli, že dostanou od holek takovýhle pořádný výprask na zadek, že by na holky tak suroví nebyli a dušovali se, že přiště raději nechají holky na pokoji úplně.           King

Zpět