Pozvání od Hanse
Před pár měsíci jsem se v nemocnici v Rakousku,
kde jsem byl po těžším úrazu, seznámil s kamarádem Hansem.
Jeho máma je Češka a táta Němec. Proto umí česky a byl
jediný z pacientů, s kým jsem se tam domluvil. Proto jsme se
skamarádili a když jsme odcházeli domů, tak jsme si vyměnili
adresy. Vyprávěl jsem Hansovi o našem klubu a vůbec o
Sdružení klubů správných kamarádů ČR.
Asi před měsícem mi Hans napsal, že si s kamarády
taky založili klub. Patrona jim dělá jeho strejda. Týden na
to přišlo od Hanse pozvání, abychom za nima přijeli. Sehnali
k dispozici velkou chatu, do které s evejdou naše obě
střediska (Bratrstvo i Tuláci).
Odjezd byl trochu komplikovaný, protože se vše
konalo o víkendu, kdy byla valná hromada SKSK ČR. Naši
patroni vše ale pružně přizpůsobili a odjezd posunuli na
sobotu odpopledne. Jednže kvůli žateckým střediskům se
valná hromada ještě dvakrát na poslední chvíli přesouvala.
Takže jsma nakonec jeli v pátek dopoledne a vraceli jsme se v
neděli hned po obědě.
Jako vždy nás svezly dva autobusy a pak jsme už
jeli na sever, kde jsme přejeli hranice do Německa. Naším
cílem byl Bautzen, který je kousek od hranic. Dokonce jsme
zjistili, že se tam nemluví jenom Německy, ale i
lužickosrbsky, což je hodně podobné polštině. Takže jsme
Hansový, kamarádům i rozuměli.
Kluků je v klubu pět a jmenují se Ohaři. Hans klub
vede, jeho pravou rukou je jeho spolužák Arthur. Dalšími
členy jsou Arthurův o rok starší bratr Hans. Arthru má o dva
roky mladšího kamaráda Ludviga a ten má o rok staršího
bratrance Richarda.
V pátek jsme se stihli jenom ubytovat. V sobotu nás
čekala prohlídka okolí. Měli jsme výlet do Berlína. Zpátky
jsme s evrátili na oběd, kdy jsme si zahráli různé hry v
přírodě. Ukázali jsme klukům jednoduchý závod Kamarádské
všestrannosti.Večer jsme si udělali táborák. V neděli se
hrálo pár drobných her a už jsme se spíš loučili. Oběd
jsme měli na jedenáctou hodinu apka jsem už museli jet domů.
Naše patrony čekala valná hromada.
Hanse a jeho Ohaře jsme pozvali, aby se někdy
přijeli podívat k nám. Slíbili, že určitě přijedou, tak
se na ně budeme těšit.
David
Lorenc